Barvím vesmír do křivek ze snů, barvím jej do klubka čmáranic, tam, kde žijí lidé v cele chabých skic a stromy vzešlé z nebe, jež voní jako vlahý jarní led.

Vesmír, kde rasy splynou v jednu a vytvoří tak nadrasový gen, ti uctívají sami sebe a žijí krátce jak dlouhý je jim den.

***

 

Tam, kde měří lásku tíhou zdobených vah, a úsměv hojí všechny rány, kde lanoví obepíná vzdušné bárky, s plachtami vzedmutými, tam vítr víří zlatý prach, ten zaplavuje jezera a oceány.

Pak zjeví se ty nedostižné dálky, kde had vyleze na strom a rozhlédne se po světě krásném, v něm souhvězdí opisují čáry života na miliardách lidských rukou.

***

Vlasy plavé, ohnivé nad stíny nebe, v očích jejích uzřel teplo, lásku, něhu čilou.

Nechť promluví má touha, vírou v tebe, vše v sázku, denní můrou, noční vílou.

Ruce blíže jemné tváři, listy šípků, květy slunečnice.

Drahám komet, mladé záři, zpěvná slova lásky brzké kolednice.

***

Strom života v nekonečné své touze plodí odhodlání zakořenit v pevné zemi a zpříma se rozhlédnout kolem sebe…

V nezměrném cyklu víry ve změnu natáčí se ke slunci, k zárodku pravdy…

Odpověď shledává v atomech lidského zrození, ve skladištích na panenky bez tváře…

Krasopisci se přimlouvají za lepší zítřky a nezkaženou minulost, v zajetí moudrosti odsekávají pera pávů a hovoří s nimi v jazyce ohněm vzbouřeném, továrních komínů…

Jako jasné svíčky plápolá duše v trávě pod kmenem koruny královské, kdesi v předlouhé aleji za noci bohaté měsíční září, tam paměti skládá ve stínech a nechť nastane den, kdy podpisem stvrdí svou knihu…

***

Kde jste?

Probudím se v brzkém podvečeru a vy nikde.

Chodím krajinou beze stínu, ani ten mne již nepronásleduje, potí se mi dlaně, ve vlasech cítím slunce, na tváři a pod víčky.

Kde jste?

Podél zámku dnes ani vlaštovky nepoletují, tam stávali jste a budili touhu vidět.

Úzkost svazuje mi jazyk, vykřiknul bych a hlas rozběhl by se do zahrad, sochy zpívaly by vám na pochod, jen vědět, kde jste…

***

Naučím lidi lhát, jsem reformátor, prvok v nadýmajícím se organismu.

Vymyslím barevný řád, spektrum v černé a bílé, podmaním si chaos v blízkosti dadaismu…

***

© 2018 by Kocmi. Proudly created with Wix.com

Navštivte také tyto stránky
Svět podle
Kocmi
Jelen Lumír
JAKO FAKT BOŽÍ BLOG
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now