Barvím vesmír do křivek ze snů, barvím jej do klubka čmáranic, tam, kde žijí lidé v cele chabých skic a stromy vzešlé z nebe, jež voní jako vlahý jarní led.

Vesmír, kde rasy splynou v jednu a vytvoří tak nadrasový gen, ti uctívají sami sebe a žijí krátce jak dlouhý je jim den.

***

 

Tam, kde měří lásku tíhou zdobených vah, a úsměv hojí všechny rány, kde lanoví obepíná vzdušné bárky, s plachtami vzedmutými, tam vítr víří zlatý prach, ten zaplavuje jezera a oceány.

Pak zjeví se ty nedostižné dálky, kde had vyleze na strom a rozhlédne se po světě krásném, v něm souhvězdí opisují čáry života na miliardách lidských rukou.

***

Vlasy plavé, ohnivé nad stíny nebe, v očích jejích uzřel teplo, lásku, něhu čilou.

Nechť promluví má touha, vírou v tebe, vše v sázku, denní můrou, noční vílou.

Ruce blíže jemné tváři, listy šípků, květy slunečnice.

Drahám komet, mladé záři, zpěvná slova lásky brzké kolednice.

***

Strom života v nekonečné své touze plodí odhodlání zakořenit v pevné zemi a zpříma se rozhlédnout kolem sebe…

V nezměrném cyklu víry ve změnu natáčí se ke slunci, k zárodku pravdy…

Odpověď shledává v atomech lidského zrození, ve skladištích na panenky bez tváře…

Krasopisci se přimlouvají za lepší zítřky a nezkaženou minulost, v zajetí moudrosti odsekávají pera pávů a hovoří s nimi v jazyce ohněm vzbouřeném, továrních komínů…

Jako jasné svíčky plápolá duše v trávě pod kmenem koruny královské, kdesi v předlouhé aleji za noci bohaté měsíční září, tam paměti skládá ve stínech a nechť nastane den, kdy podpisem stvrdí svou knihu…

***

Kde jste?

Probudím se v brzkém podvečeru a vy nikde.

Chodím krajinou beze stínu, ani ten mne již nepronásleduje, potí se mi dlaně, ve vlasech cítím slunce, na tváři a pod víčky.

Kde jste?

Podél zámku dnes ani vlaštovky nepoletují, tam stávali jste a budili touhu vidět.

Úzkost svazuje mi jazyk, vykřiknul bych a hlas rozběhl by se do zahrad, sochy zpívaly by vám na pochod, jen vědět, kde jste…

***

Naučím lidi lhát, jsem reformátor, prvok v nadýmajícím se organismu.

Vymyslím barevný řád, spektrum v černé a bílé, podmaním si chaos v blízkosti dadaismu…

***

© 2018 by Kocmi. Proudly created with Wix.com

Navštivte také tyto stránky
Svět podle
Kocmi
Jelen Lumír
JAKO FAKT BOŽÍ BLOG