Filmová detektivka

Jsem obrovský filmový a seriálový fanoušek. Vyrostl jsem na televizi a stahování z internetu. Nezapřu to a jsem za to rád. Nejvíce mě samozřejmě ovlivňovala zahraniční kinematografie, ale ani ta domácí v době mého dětství a dospívání nebyla k zahození. Často formovala mé názory, chování nebo vytvářela vzory. Čím jsem byl ovšem starší, tím méně se mi ta česká tvorba líbila, až to došlo tak daleko, že jsem začal dobrovolně koukat na starší počiny... o dost starší. A dnes? Dnes už mi ten malý český rybníček možná začíná i trochu vadit, a tak jsem se rozhodl, že si to vyzkouším. Napíšu vlastní filmový scénář...

Ve skutečnosti mám rozepsány dva. Ten první je celovečerní film ve stylu Bernarda Bertolucciho, to znamená historický opus s maximálním množstvím dobových reálií a hudbou, která drásá srdce (hledá se český Morricone). O něm se vám zmíním později.


Ten druhý je "jednodušší". Jde o historickou detektivní sérii na motivy takových klasik, jako Panoptikum Města pražského nebo Dobrodružství kriminalistiky. Vedlo mě k tomu několik podnětů ze současné české seriálové tvorby, která je na můj vkus až příliš fádní, prkenná, bez špetky dramatu a hlubší myšlenky... a s otravnou hudbou.


Proč si vlastně dovolím kritizovat? Myslím, že jako fanoušek jednoduše mohu říct, co se mi líbí a co ne a snažit se popsat, proč se mi to nelíbí. O to víc, pokud mám alespoň základní ponětí o tom, jak funguje česká profesionální kinematografie v darování šancí a financí neznámým a nezávislým autorům. Ne, není to žádná sláva a mrzí mě, že je velké množství financí zprostředkováno spíše známým osobnostem, než například kvalitě scénáře. A tak se stává, že v průměrně napsaném příběhu, který je průměrně režírován a průměrně zahrán pořád těmi samými tvářemi, aniž by byl dán prostor zcela novým a neznámým regionálním hercům, se po čase začnete ztrácet a dokonce si ani nevzpomenete na název série nebo filmu, jelikož se příliš rychle vypaří z hlavy, aby udělal prostor pro další průměrnou maltu pro volný čas.


Mnoho starší filmařiny tento problém nemá. Počiny z drtivé většiny 20. století ční jako pozůstatek něčeho fascinujícího, přetrvávajícího, něčeho, na co vzpomínají různé generace až dodnes, dokonce si je dobrovolně stahují nebo kvůli nim stále zapínají televizi.


Ovšem zatímco běžní fanoušci rádi kritizují a srovnávají, málo z nich se rozhodne si to vyzkoušet, aby se utvrdili v tom, že to jde prostě lépe. Je možné, že se mé scénáře nebudou líbit vám, ani mě, ale mohou stejně tak nedchnout; může to být smazatelná stopa v dějinách mé tvorby nebo se jí někdo chytne... klidně z nezávislé tvorby ;-) Zkrátka, jak by řekl běžný vašnosta u piva - buď to bude trapas, nebo se můžeš poplácat po rameni.


Upozorňuji, že nejde o konečnou podobu scénáře, ale o podrobnější rozpracování námětu. Tak stačí kliknout na záložku SCÉNÁŘE a rovnou se do námětu začíst.





4 views0 comments

Recent Posts

See All
© Copyright Martin Sítek

© 2018 by Kocmi. Proudly created with Wix.com

Navštivte také tyto stránky
Svět podle
Kocmi
Jelen Lumír
JAKO FAKT BOŽÍ BLOG
This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now